Variabilita zátěžových podnětů
Zpočátku se výkonnost zvyšuje paralelně se zvyšováním zatížení a dokonce nezáleží ani tolik na volbě cvičení a metodách tréninku jako na celkovém objemu.
Později se odpověď na zatěžování mění.
Na vyšší úrovni trénovanosti již adaptační podnět není komplexní, ale selektivní.
Dá se očekávat odpověď jen na podněty, které jsou dostatečně velké, intenzivní, víceméně specifické.
To v tréninku vytváří zcela novou situaci:
i malé změny ve výkonnosti vyžadují zatížení mnohem vyšší a specifičtější než dříve.
Za této situace mohou být zdrojem další adaptace podněty:
– na úrovni rekordních výkonů (není zcela real.)
– jiné adekvátní podněty vyvolané uměle při tréninku.
Adaptace probíhá tím rychleji a lépe, čím častěji a déle podněty působí.
To mluví pro časté opakování příslušného podnětu (podnětů – zatížení)
Současně nemůžeme zůstávat u stejných podnětů, neboť organismus se na ně adaptuje.
Adaptace na podnět je nutná podmínka rozvoje, s přizpůsobením však dochází k oslabení reakce organismu a vzniká nutnost variability tréninkového zatížení.
Tj. zatížení nemůže zůstávat co do specifičnosti, objemu a intenzity stejné.
