Motivace žáků k učení:

Vliv dosavadních zkušeností z domova a se školou. Předávat vysoká kladná realistická očekávání. Na pokroku každého žáka skutečně záleží.
– Vnitřní motivace – uspokojit svoji zvědavost a zájem, získat schopnosti a dovednosti při plnění požadavků; cílem: získání daných dovedností samo o sobě, nikoli prostředkem. Výběr témat, úkolů, hry, rozmanitost. Pravidelně poskytovat zpětnou vazbu o rozvoji jejich dovedností a schopností.
– Vnější motivace – dosažení určitého cíle, který skýtá odměnu, zapojení do činnosti je prostředkem k dosažení jiného cíle. Vnitřní a vnější motivace však nejsou neslučitelné. Spojování vynaloženého úsilí s hmotnými odměnami a výhodami, ale přiměřeně. Odměny související s prestiží. Upozornit, čím je probíraná činnost užitečná a jak souvisí s jejich potřebami.
– Očekávání úspěchu – příliš snadná či obtížná činnost – není motivace. Minimalizovat zbytečné zklamání, důvěra v žáky, zdůrazňovat, že úspěch je v jejich rukou.
Nejlepší: obtížné, ale dosažitelné úkoly

Vztahy s žáky:
Vzájemná úcta a kontakt. Obousměrný vztah.
Žáci musí vidět, že učitel je kompetentní a zajímá se o jejich pokrok.
Chápat jejich osobní názory a vážit si jich. Individualizovaný způsob jednání.
Učitelé, kteří dokáží vytvářet dobrý kontakt s potenciálně problémovými dospívajícími žáky – pověřeni úlohou školního výchovného poradce.
Být dobrým příkladem (např.úprava práce)
Humor – přiměřeně, ne k zesměšnění žáků, ne příliš kamarádský způsob.