VZTAH ŠKOLY A RODINY (A VEŘEJNOSTI)
vztah školy a rodiny (a veřejnosti)velká vzájemná očekávání:
– ze strany školy (pomoc, podpora, důraz na výchovu, …)
– ze strany rodičů (služba, pomoc, dořešení výchovy, …)
Nové rysy v pedagogické interakci školy a rodiny:
– prohlubuje se diference v postojích rodičů ke škole a k učiteli
– roste individuální tlak rodičů na kvalitu školy (jazyková výuka, výpočetní technika, dobré základy pro další vzdělání + nabídky pro VČ – sport, umění, …)
– někteří rodiče požadují podrobné informace o dítěti (diskrétně)
– rady škol – na mnoha školách se nevžily
– finanční nebo materiální pomoc rodičů – podnikatelů (sponzoring)
– fenomén tzv. podnikatelských dětí – spíše negativní vlastnosti
probíhá vnitřní reforma školství = posun v oblasti psychologické a pedagogicko-metodické
transformace postoje školy k žákovi (studentovi)
škola = systém služby dítěti
Akcelerační faktory přeměny vztahů mezi školou a rodinou:
– Bílá kniha, rámcové vzdělávací programy – posilování osobnostní dimenze žáka
– možnosti subjektu rozhodovat o své vzdělávací dráze + odpovídající nabídka vzdělávacích služeb
– posílení autonomie škol (právní a ekonomická subjektivita)
– změny ve způsobu financování školství
– růst společenské prestiže vzdělání
– rozšiřování práv rodičů při vzdělávání jejich dětí
Retardační faktory přeměny vztahů mezi školou a rodinou:
– lhostejnost školy k žákovi a jeho rodině
– lhostejnost rodiny
– nedostatky ve vnitřním klimatu školy (např. absence dialogu mezi učitelem a žákem, malá kooperace mezi spolužáky, přeceňování vnější disciplíny, …)izolace školy (uzavřená svému okolí a životu)
