Suplementace kreatinu u sportovců
Suplementace kreatinu u sportovců
1. Některé zdroje přinášejí informace o fyziologické funkci kreatinu v energetickém metabolismu svalových buněk. Kreatin se normálně nalézá také v srdeční svalovině, mozku, varlatech.
2. Mnohé předložené práce dokládají příznivý vliv na regeneraci energetických zdrojů ve svalu při současném sprinterském nebo silově odporovém tréninku. Uvádějí, že lze prodloužit trvání supramaximálně intenzivních výkonů – rychlostní, sprinterské a opakované silové výkony s maximálním úsilím, které trvají minimálně 6-15 a maximálně 60 vteřin (plavání, běh, hokej, fotbal). Nepředpokládá se pozitivní efekt na maximální silové výkony, trvající asi do 6-15 vteřin. Zvyšuje se také množství svalové hmoty. Větší efekt je u mužů než u žen.
3. V medicíně se užívá jako lék: Creatinolfosfatum natricum (Neoton) jako přídavek do perfúzních kardioplegických roztoků (3g/l roztoku) s pozitivním vlivem na zachování integrity buněčných membrán, tj. určitým kardioprotektivním účinkem. Zkouší se aplikace při akutním IM, nestabilní ICHS, před koronární angioplastikou. Negativní účinky: hypotenze při rychlé aplikaci. Dávkování: 2 g bolus za kontroly TK a pak 4 g/h po dobu 2 h i.v., pak 2x denně 2 g i.v.
4. Užívání kreatin-monohydrátu ve sportu je krátkodobé. Dávkování: 5-30! g za 1 den po dobu 4-9 dní. Užívání kreatinu není oficiálně v současné době považováno za doping. Ve sportu se užívají trojnásobné dávky než je denní fyziologická potřeba! Normální denní obrat kreatinu u 70 kg člověka je asi 2 g. Doporučuje se nepřekračovat 5-6 g kreatinu na 1 den; maximální doba bezpečného užívání je 2 týdny. Dávky nad 6 g denně jsou některými lékaři považovány za terapeutickou intervenci, ne racionální suplementaci (5).
5. Některé články upozorňují na možné vedlejší účinky:
q Bylo doloženo zvýšení tělesné hmotnosti vlivem retence vody. Nebyl však zjištěn vyšší krevní tlak ani poškození funkcí ledvin po krátkodobém užívání.
q Diskutuje se ke zdravotním rizikům dlouhodobého užívání kreatinu:
§ poškození ledvin, jater
§ porucha tvorby inzulínu
§ zpětnovazebná inhibice vlastní syntézy kreatinu
§ toxické působení látek kontaminujících produkované preparáty s kreatinem – dicyandiamid, dihydrotriaziny, kreatinin, ionty.
6. Zatím neexistují odborné články se standardní farmakologickou a toxikologickou charakteristikou preparátů s kreatinem. Kreatin by měl být předepisován lékařem pouze v případech ověřeného deficitu nebo v situaci těžkého stresu či poranění (5).
