Základní zásady trestního řízení

– nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
– Platí zde presunkce neviny – není li pravomocným rozsudkem vina vyslovena hledí se na obžalovaného jako by byl nevinen.
– Státní zástupce je povinen stíhát všechny trestné činy o nichž se dozví pokud zákon či mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
– Orgány činné v trestním řízení postupují z úřední povinnosti nestanoví le tento zákon jinak. Trestní věc mucí projednat co nejrychleji a s plným šetřením svobod zaručených listinou základních práv a svobod. Při prováděná úkonu trestního řázení lze do těchto práv osob zasahovat, jen v oduvodněných případech na základě zákona a v nezbitné míře pro zajiěštění účelu trestního řízení.
– Orgány postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak aby byl zajištěn skutkový stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro jejich rozhodování. Doznání obviněného nezbavuje povinnosti prozkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení musí orgány objasňují i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící v prospěch i v neprospěch osoby proti níž se vede řízení. Strany v trestnímřízení mohou před soudem na podporu svých tvrzení uvádět důkazy. To nezbavuje soud povinnosti aby sám doplnil dokázování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
– Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženímy občanů a využívají jejich výchovného působení.
– Trestní stíhání před soudem je možné jen na základě obžaloby které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu před soudem zastupuje státní zástupce. ¨
– V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce rozhodují sami jen tam kde to zákon vysloveně dovolí.
– Trestní věci se před soudem projednávají veřejně. Tak aby se občanémohli projednání zůčastnit. Při hlavním líčení smý být veřejnost vyloučena jen v případech vysloveně stanovených zákonem.
– Jednání před soudy je ústní, důkaz výpovědmi svědků, znalců a obviněného se provádí z pravidla tak že se tyto osoby vyslíchají.
– Při rozhodování v hlavní líčení smí soud přihlédnout jen k důkazům které byly při tomto jednání provedeny.
– Ten proti němuž se řízení vede musí být v každém období řízení pučen o právech umožnujících mu plné uplatnění obhajoby.a otom že si též může zvolit obhájce. V šechny orgány jsou povinné umožnit mu uplatnění jeho práv.
– Orgány vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý kdo prohlásí že neovládá český jazyk je oprávněn používat před orgány svého mateřského jazyka nebo jazyka o němž uvede že jej ovládá.