5) Ústava ČR, moc zákonodárná, zakotvení demokratických prvků v ústavě ČR princip dělby moci
v Ústava vychází z ústavy která byla za 1.Republiky z r.1920 a byla budována na demokratických základech.
v Ústava se odlišuje svou formou a obsahem od klasických právních norem.
v Není Monotématická. JE to zákon nejvyšší právní síly obsahující úpravy moci výkonné, soudní,…
v Ústava hl.2 – moc zákonodárná – náleží parlamentu ČR parlament má 2 komory – sněmovna 200poslanců, senát 81senátorů, volba tajným hlasování
Do sněmovny – systémem poměrné většinovým
Do senátu – poměrem většinovým
Mandáty jsou mandáty volné – nesmí být odvoláni. Senátor je vázán slibem k voliči – toto ale neplatí u volného mandátu
Do sněmovny volíme strany a můžeme upřednostňovat někoho jiného
Volba poslanců je na 4 roky a senátorů na 6let.Kandidáti do senátu jsou voleni jako osobnosti
Máme aktivní i pasivní volební právo . aktivní – občan starší 18let má právo volit a pasivní – občan starší do sněmovny st.21let do senátu st.40 let a st.25let soudci
Mandát poslance zaniká čl.25:
1. Složení slibu s výhradou
2. Uplynutí volebního období
3. Ztráta volitelnosti – duševní nemoc,…
4. Vzdáti se mandátu
5. Neslučitelnost funkcí – vyvažování moci