Úkoly rodiny
– mravní výchova (kázeň, úcta, skromnost, vůle, sebeovládání)
– rozumová výchova (rozvoj intelektu, motivace k učení…)
– utváření sociálních vztahů (postoje k ot. ekonom, politic., ekolog., fil.)
– pracovní výchova
– vztah dítěte ke kráse a umění (kultura, ZUŠ, výstavy)
– zdravotní, tělesná, sportovní výchova
– problémy ekologické, vlastenecké, sexuální výchovy
Výchova (definice)
– celoživotní společenský proces ovlivňování osobnosti….
– proces záměrného působení na osobnost člověka…
– vzájemné působení vychovávajících a vychovávaných, jejich vzájemná interakce, komunikace (děti ovlivňují „vychovávají“ rodiče)
Výchovné cíle (formování zájmů, postojů, morálních aspektů osobnosti…)
Rodičovskou výchovu ovlivňuje jejich životní zkušenost, vzdělání, vlastnosti, zdraví, sociální status, životní cíle, osobní problémy a životní události, sociokulturní podmínky… S věkem stoupá vliv kamarádů dětí, zájmů, módy – opozice, manipulace rodiči apod. Problémy: vycházení, styk s kamarády, kapesné, oblékání a účes…
Rodina je soc. prostor, která ovlivňuje socializaci jedince po celý život.
Vliv na jedince má rodina:
výchozí (do které se narodí),
rodina zakládaná ( kterou sám zakládá),
rodina jako model (tradice obsažená ve společnosti)
Rodinné interakce:
1) úplně pochopit smysl rodiny může člověk až po založení rodiny vlastní. Z dospělého dítěte se člověk stává dospělým partnerem rodičů až po osvojení rodičovské role.
2) Konflikt živ. stylů rodin v nichž vyrůstali rodiče – nastává období, kdy milenecká role manželů ustupuje a do popředí se dostává role rodičovská a partnerská. Rozpor, který se projevuje např. nejednotnou výchovou.
3) transfer stylu interakcí – styl vztahů otec – matka, rodiče – prarodiče, rodiče – škola – ve výchozí rodině předznamenává vztahy dítěte k rodině i okolí (např. obsah a pojetí sourozenecké role nachází svůj odraz v manželských vztazích). Potom vztahy v zakládané rodině jsou trvalejší, čím více s podobají vztahům v rodině původní.
4) přístup rodičů k dětem – způsob ovlivňování dítěte rodiči – děti vedené velmi přísně jsou pak staženější, málo hybné a dynamické, emocionálně citlivější, intenzivně prožívají tenze v situačním napětí.