Styly výchovných interakcí

Styly rodinné socializace vybrané učiteli, kteří hledali souvislosti mezi typem výchovy a problémy dětí ve škole
a) nejednotný přístup – dětská role je utvářena dvojím očekáváním, dítěti je znemožněno utváření stabilní „já“
b) prokladmativní přístup – také nejednotná výchova s dvojím očekáváním, nejde však o odlišný postup rodičů, ale o rozpor mezi „úmysly“ a „realitou“. Cíle, normy i hodnoty jsou známy, ale neobjevují se v postupech a chování rodičů k dítěti.
c) povolný přístup – deklaruje normy, ale většinou ustoupí při jejich prosazování (př. u zdravotně handicapovaných dětí, při nedůslednosti rodičů).
d) nedůsledný přístup – výchova bývá nátlaková, náročná v požadavcích, ale nedotahovaná v naplňování cílů
e) potlačující přístup – výchova např. u nechtěných dětí – zavrhující výchova, je příznačná nevraživým postojem k dítěti třeba proto, že připomíná jednomu nebo oběma rodičům životní nezdar, nepříjemnost nebo pro své tělesné či duševní nedostatky nesplňuje očekávání rodičů. Dítě je pak nadměrně trestáno, omezováno, utlačováno a zaháněno do postoje vzdor a protestu nebo pasivity a rezignace
f) podplácející přístup – dítě je neustále odměňováno za běžné úkony – obchodní přístup – rodič si dítě kupuje
g) přístup rozmazlující – rodiče jsou citově závislí – potlačující rozvoj a osamostatňováno před ostatními. Preferuje cíle než způsoby jejich dosažení
h) protekční přístup – je to výchova na úkor někoho jiného, dítě je upřednostňováno před ostatními. Preferuje cíle než způsoby jejich dosažení
i) skleníkový přístup – dítě perfektně funguje v rodině, ale selhává mimo ni
j) moralizující přístup – dominují normy a sankce. Život = uplatňování řádu a pravidel
k) puntičkářský přístup – rodiče se soustředí na drobnosti v aktivitách a projevech dítěte. Přílišný dohled neurotizuje dítě. Takovíto rodiče bývají bezradní v koncepci vlastní životní dráhy.
l) přístup zanedbávající (nedostatečný, deprivující) – prostředí rodiny nedostatečně podněcuje život dítěte. Prospěch zanedbaných dětí může být snížen, aniž by byl způsoben sníženým nadáním
m) přístup úzkostný – neurotický rodič, přílišné ochraňování dítěte. Dítě pak podle temperamentu reaguje únikem
n) přístup autoritářský – nátlaková výchova, odmítání dítěte – autorita chápána jako automatická převaha dána rodičovstvím.
o) přístup perfekcionistický – dítě prostředkem kompenzace vlastní frustrace bez ohledu na předpoklady a přání dítěte, vede k přetěžování dítěte a jeho obranným postojům.